Syndrom nezdravých neboli nemocných budov je termín, který se používá pro špatně navržené a nedomyšlené domy. Projevuje se na lidech, kteří v domech pobývají. Jak jej rozpoznat a jak proti němu bojovat?
Co je to syndrom nezdravých budov?
Syndrom nemocných budov je pojmenování, které vychází z anglického označení Sick Buliding Syndrome (SBS). Jedná se o špatně navržené budovy, které negativně ovlivňují lidské zdraví. Syndromem trpí především kancelářské objekty či školy, ale může se projevit také u rodinných domů.
Podle Světové zdravotnické organizace tímto syndromem v roce 1984 trpělo na 30 % obyvatel USA a Evropy. V roce 2002 se toto číslo vyšplhalo již na hodnotu 60 %. Ani České republice se tento problém nevyhýbá.
Podle statistik jím trpí dva lidé ze tří. Na základě vyhodnocení dat, které sesbíral Státní fond životního prostředí, se v Česku se syndromem potýkají především:
- školy,
- firmy,
- kanceláře,
- zdravotnická zařízení,
- pečovatelské domy.
Jak poznat nezdravou budovu?
To, že je s budovou něco v nepořádku, poznáte již na první pohled třeba podle toho, že se v ní nadměrně potí okna zevnitř nebo v ní narazíte na plíseň. Kromě toho se zde člověku špatně spí a dýchá, a dokonce se může objevit i kožní ekzém.
Jak nemocná budova působí na člověka? Lidé si nejčastěji stěžují na:
- bolesti hlavy,
- škrábání v krku nejen v noci,
- špatné dýchání,
- nevolnosti,
- podrážděné oči (slzení, pálení, svědění),
- suchý kašel a pokožku,
- chrapot,
- alergie,
- únavu,
- zhoršenou koncentraci.
Obrázek: Znakem nemocné budovy jsou okna orosená zevnitř.
Pokud člověk takovou budovu opustí, příznaky zmizí. Po návratu se ale opět dostaví. Syndromem nemocných budov mohou trpět i rodinné či bytové domy. Důvodem může být například neodborné zateplení a výměna oken, kdy v domě dojde k potlačení přirozené cirkulace vzduchu. Dům se začne potit, není v něm dostatek čerstvého vzduchu a stává se pro člověka nebezpečným.
Co syndrom nemocných budov způsobuje?
Na nekvalitní vnitřní prostředí, které negativně ovlivňuje lidské zdraví, má vliv hned několik faktorů.
- Vlhkost – ke vzniku vlhkosti a následné plísni dochází kvůli nekvalitní stavební technologii, která se používá nejen u novostaveb, ale také při rekonstrukcích.
- Chemické znečištění – kvůli špatně umístěným otvorům pro větrání mohou do interiéru pronikat škodlivé látky zvenku, mezi které patří výfukové plyny, ale také radon, formaldehyd, azbest, prach atd. Chemické nečistoty se mohou do místnosti uvolňovat také z lepidel, čalounění, koberců nebo ze zplodin sporáků.
- Biologické znečištění – spadají sem pyly, bakterie, viry, houby a plísně, které se tvoří ve znečištěných vodách nedostatečně udržovaných zvlhčovačů vzduchu nebo odvodňovacího potrubí, ale také v kobercích či izolaci.
- Nedostatečná cirkulace vzduchu v místnosti – kvůli izolaci, která má za úkol snížit energetickou náročnost budovy se do prostorů nedostává dostatečné množství čerstvého vzduchu.
Jaká existují preventivní opatření?
Pokud chcete předejít vzniku syndromu nemocné budovy, můžete se řídit následujícími radami:
- pravidelně větrejte, případně si pořiďte přístroje, které pomohou se špatnou cirkulací vzduchu v místnosti (větráky, rekuperace),
- správně provozujte a pečuje o HVAC neboli systém pro vytápění, větrání a klimatizaci,
- odstraňte zdroje znečišťujících látek (místo koberce položte tvrdou podlahu, používejte nátěry se zdravotní certifikací atd.),
- nechte do prostoru vnikat přirozené světlo,
- vysávejte vysavačem s HEPA filtrem,
- v místnostech nekuřte,
- do místností bez oken, například koupelny, dejte květiny, které čistí vzduch.
Nepodceňujte kvalitu prostředí, ve kterém trávíte většinu času. Dbejte na čistotu, ale také dostatečný přísun čerstvého vzduchu.
