Zákonem č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, došlo většinově s účinností ke dni 1. 10. 2023, částečně s účinností ke dni 1. 1. 2024, k novelizaci zákoníku práce. Níže představujeme nejpodstatnější změny pracovně právní úpravy, které předestřená novela přináší.
Novinky u dohod
Změny se především týkají dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, když zaměstnavatel je povinen písemně rozvrhovat pracovní dobu, a to 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, případně v kratší či delší době dohodnuté se zaměstnancem. Na vztahy z dohod se nově použije celá právní úprava pracovní doby a dob odpočinku, celá právní úprava překážek v práci na straně zaměstnance, právní úprava náhradního volna či příplatku za práci ve svátek, příplatku za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o sobotách a nedělích. V případě, že právní vztahy zaměstnance z dohod u zaměstnavatele trvaly v posledních 12 měsících dohromady alespoň 180 dnů, má zaměstnanec právo písemně požádat zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru a zaměstnavatel má nově povinnost na takovou žádost poskytnout odůvodněnou odpověď. Ve vztazích z dohod bude mít zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnancům dovolenou, a to za obdobných pravidel a v obdobném rozsahu, jako je tomu u zaměstnanců pracujících v pracovním poměru.
Home office jen písemně
Další změny se týkají tzv. home office, kdy výkon práce na dálku je dle novely obecně možný jen na základě písemné dohody zaměstnavatele a zaměstnance. Závazek z této dohody je pak možné rozvázat písemnou dohodou či vypovědí bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, přičemž po uplynutí výpovědní doby se obnovuje povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci na pracovišti zaměstnavatele. Novela rovněž zavádí novou regulaci hrazení nákladů vzniklých ve spojitosti s výkonem práce na dálku.
Změny v doručování
Ke změnám dochází také v otázce doručování, když zpřísněný režim doručování („do vlastních rukou“) se týká nově pouze výpovědi, okamžitého zrušení, zrušení ve zkušební době a dalších písemností týkajících se skončení pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami (vyjma dohody o rozvázání pracovního poměru či vztahu z dohod), odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa, mzdového výměru a platového výměru. Podstatná změna se týká také zákonem dané posloupnosti způsobů doručování, kdy nově osobní doručování písemnosti na pracovišti zaměstnavatele (dosud bezvýjimečně na prvním místě) má stejnou váhu jako elektronické doručování (prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo datovou schránkou) a osobní doručování na jiném místě. Novela dále zjednodušuje podmínky doručování písemností prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (e-mail atd.), kdy nově nebude nutné, aby takto doručená písemnost byla podepsána uznávaným elektronickým podpisem zaměstnance. Do vlastních rukou zaměstnance lze tímto způsobem písemnosti doručovat stále jen za podmínky, že k tomu zaměstnanec udělil souhlas, a to nově v samostatném písemném prohlášení.
Pracovní doba těhotných zaměstnankyň
Novela zavádí dílčí rozšíření práv těhotných zaměstnankyň, zaměstnanců pečujících o děti do 15 let a zaměstnanců, kteří převážně sami pečují o osoby závislé na péči ve stupních II. až IV. Nově je zaměstnavatel v případě nevyhovění žádosti o úpravu pracovní doby uvedených zaměstnanců povinen toto zamítavé rozhodnutí písemně odůvodnit. Tito zaměstnanci mohou také nově písemně žádat zaměstnavatele o výkon práce na dálku, pokud zaměstnavatel nevyhoví, má opět povinnost svůj postoj odůvodnit.
Pracovní poměr a zkušební doba
Došlo také k rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele ohledně obsahu pracovního poměru a rovněž ke zkrácení lhůty pro toto informování ze stávajícího 1 měsíce od vzniku pracovního poměru na 7 dní. Vedle stávajících je zaměstnavatel povinen informovat o době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána, postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru, a to včetně údaje o běhu a délce výpovědní doby, odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje, stanovené týdenní pracovní době, způsobu rozvržení pracovní doby a o rozsahu práce přesčas, rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo, orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance.
Výše uvedený text není rozhodně vyčerpávajícím přehledem všech změn, které novelizace zákoníku práce přináší, ani exaktně nevymezuje obsah jednotlivých institutů. Cílem bylo upozornit na oblasti, ve kterých ke změnám dochází, resp. přiblížit okruh problémů, které jsou novelou zákoníku práce řešeny.
Tento článek pro vás zpracoval zkušený advokát Mgr. Jakub Žiška z brněnské kanceláře Muzikář & Partners.
